Tisková zpráva: Hřebenovka z Lužických hor na Praděd (zatím) nepovede

09.06.2015Tisknout

EUROREGION NISA - Plány na obnovení historické Modré hřebenovky, která vedla přes Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické hory, Ještědský hřbet a Jizerské hory do Krkonoš, odkud pokračovala přes Broumovsko, Orlické hory a Kralický Sněžník až na Praděd, padly. Polská strana ambiciózní myšlenku zamítla. Turisté a milovníci přírody mohou na dvě desítky nových rozhleden a na sedm set kilometrů čerstvě značených tras vedoucích převážně po hřebenech příhraničních hor zapomenout. Zatím.

„Měl to být vlajkový projekt česko-polské přeshraniční spolupráce nového dotačního období, ale bohužel nebyl schválen. Místo obnovy staré turistické trasy a stavbě nových rozhleden, dali Poláci přednost projektu za sto milionů korun, které budou určeny na marketingové služby, propagaci pohraničí, semináře, školení, propagační materiály," nezakrývá zklamání jednatel české části Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. Podle něj to není poprvé, co Poláci některý projekt brzdili. V případě Hřebenovky trvají obstrukce již víc než deset let. Přesto byla v roce 2013 dokončena její první část, jejíž pěší část nabízí jižní a severní větev o celkové délce 180 kilometrů. Hlavním parterem Libereckého kraje byl tehdy Landkreis Görlitz.

Druhá etapa velkolepého projektu s názvem Česko-polská Hřebenovka měla na původní trasu kdysi tzv. Modré hřebenovky (Blauer Kammweg) navazovat u Orle a končit po 762 kilometrech na Pradědu. Prioritou byla stavba jednadvaceti rozhledem umístěných na hřebenech hraničních hor ležících na česko-polském pomezí. Celkem se na projektu mělo podílet jednatřicet partnerů. Devatenáct na české, dvanáct na polské straně hranic. Vedoucí přeshraničního projektu byl Euroregion Glacensis, který zahrnuje území Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého kraje na české a Dolnoslezské vojvodství na straně polské. Hlavním partnerem měl být Euroregion Nisa, jenž zahrnuje území Libereckého kraje, části Saska a několika okresů západní části Dolnoslezského vojvodství.

„Kvůli rozhodnutí experta z polského ministerstva náš projekt neuspěl. Bylo to velké zklamání, protože do něj vložilo své úsilí desítky organizací a stovky lidí na obou stranách hranic. Myslím, že zklamaní jsou i naši polští partneři, kteří rozhledny stavět chtěl. Bohužel rozhodnutí přišlo přímo z Varšavy," vysvětluje Zámečník a zároveň dodává, že se Euroregion pokusí svou část původní vize splnit.

 

Začínáme znovu
V části Česko-polské Hřebenovky, kterou připravoval Euroregion Nisa, mělo stát podle původních plánů pět nových rozhleden na území Libereckého kraje a dvě v Polsku. Podle chystaného projektu, který chce Euroregion podat v lednu příštího roku, se bude v letech 2017-2018 stavět pět nových rozhleden (plus jedna, která byla otevřena v roce 204) na české a jedna na polské straně.

„Poláci se vzdali projektu na stavbu rozhledny v tzv. Zatáčce smrti ve Sklářské Porebě, která měla stát téměř pět set tisíc euro, ale budou stavět vyhlídkovou plošinu na kopci Złoty Widok u Piechowice," informuje projektový manažer Euroregionu Nisa Jaroslav Koreň.

V Libereckém kraji by měly stát rozhledny nebo vyhlídky u Albrechtic v Jizerských horách, v Bílém Potoce, v Harrachově, Chrastavě, Osečné a v Rokytnici nad Jizerou.

Poblíž Albrechtic v Jizerských horách by měla rozhledna vyrůst na kopci Světlý vrch. Akci iniciuje majitel firmy Detoa a starosta Albrechtic Jaroslav Zeman, který chce do budoucna propojit Tanvaldský Špičák přes Kotlinu s Tanvaldem a na druhou stranu přes Světlý vrch s Mariánskou horou. V Jizerských horách by tak vznikl největší lyžařský areál v zemi.

Nejméně informací je zatím o rozhledně v Bílém Potoce. Navrhla ji architektonická kancelář Mjölk a měla by obec přijít na 170 tisíc euro. Jako ostatní obcím by mohla na její stavbu přispět Evropské unie v dotačním období 2014-2020 devadesáti procenty celkových nákladů.

Druhá rozhledna v Krkonoších bude stát na vrcholu Čertovy hory v Harrachově ve výšce 1020 metrů nad mořem. První postavil v nejvyšších českých horách na kopci Žalý již v roce 1892 hrabě Harrach. Turisté ji najdou po výjezdu lanovkou na Čertovu horu v blízkosti horní stanice lanovky. Nová rozhledna bude mít betonový tubus s ukrytým schodištěm. Vyhlídková věž, na kterou přispěje harrachovská radnice asi milionem korun, bude stát 230 tisíc euro. Také tuto rozhlednu projektovali architekti z libereckého Mjölku

Na kopci Výhledy, což je zalesněný kopec nad Vítkovem s vrcholem ve výšce 569 metrů nad mořem již stojí na hranicích s Polskem pozorovací stanice. Na tomto místě byla v roce 1872 otevřena restaurace s vyhlídkou, která se stala oblíbeným výletním místem pro obyvatele na obou stranách hranice (tehdy ještě Německé císařství „Deutsches Reich"). V rámci projektu vznikla, a loni byla dána do provozu, nad skalním útvarem na vrcholu Výhledů dřevěná novostavba tzv. pozorovací stanice. Z ní je výhled nejen do české části pohraničí, ale zejména poskytne návštěvníkům možnost pozorovat místní faunu a pořizovat o zjištěných skutečnostech záznam. Náklady na stavbu byly jedenáct tisíc euro.

Připravovaná rozhledna na Jiránkově kopci v Osečné nebude celodřevěná, jak počítal původní plán, ale dostane kovové jádro a schodiště. Změna má zajistit lepší stabilitu víc než pětadvacet metrů vysoké stavby, která bude mít tvar šroubovice DNA. Kovový střed se prodraží novou vyhlídku na město o desítky tisíc korun, ale zajistí její delší životnost. Měla by vydržet devadesát až sto let.

V Rokytnici nad Jizerou by měl vyrůst vyhlídkový lesopark. Celkem by měly na vrchu Stráž vzniknou čtyři vyhlídky (jedna opět z libereckého Mjölku). Budou se jmenovat Medvěd, Liška, Ovce a Horník, což jsou postavy z rokytnického znaku. Původně měla na kopci Stráž vzniknout rozhledna, ale protože by musela být vyšší než 35 metrů, tudíž velmi drahá, rozhodli se Rokytničtí pro čtyři menší vyhlídky.

Součástí tohoto okleštěného projektu Česko-polské Hřebenovky je i vybudovaní stezek v Obci Rádlo v rámci Nové Hřebenovky, která povede na rozhlednu Císařský kámen.

Přestože by se všechny rozhledny a vyhlídky mohly začít stavět ještě letos (většina jich má potřebná povolení), celá akce se protáhne nejméně o rok. „Žádost podáme v lednu příštího roku. Několik měsíců pak trvá proces jeho schvalování. Podle mého názoru bude většina staveb zahájena až v roce 2017. Je to škoda," dodává Jaroslav Zámečník z Euroregionu Nisa.


Jaroslav Zámečník, jednatel Euroregionu Nisa

 

Zpět na seznam zpráv