Reichenberg und Friedland. Zone 2 Kol. XII., (K. u. k. Militärgeographisches Institut, název mapy je nalepen na rubu listu), 1881, litografie, 1:75 000, 38x48 cm, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 57 353, KA - 33
Mapu Frýdlantska a Liberecka datovanou v pravém dolním rohu rokem 1881 vydal pro vojenské účely Vojenský geografický institut ve Vídni. Ten se ve svých odděleních zabýval mapováním, fotografováním, mědirytectvím, kamenotiskem a v konečné fázi i vydáváním map.
Po roce 1918 byly na základě mezistátní dohody mezi Československem a Rakouskem předány mapy bývalého Království českého Vojenskému zeměpisnému ústavu v Praze.
Velmi podrobné zobrazení terénu, při němž byla opět využita Lehmannova metoda šrafování, náleží mezi součásti posledního velkého vojenského, tzv. Františko-josefského mapování, v pořadí již třetího kartografického znázornění Království českého v rámci tehdejší rakouské monarchie. Na západě a na severu se dotýká hranic se Saskem, na severu a severovýchodě s Pruskem, území Království českého však překračuje více pouze na západní straně směrem ke Šluknovskému výběžku.
Mapa zaznamenává všechny zásadní údaje: druhy sídel od měst přes vsi až po osady, železnice, silnice, cesty pro pěší, křižovatky, státní hranice, pošty, kostely, horské vrcholy i s jejich výškovými kótami určenými podle Jadranského moře (Smrk/Tafelfichte měřil 1122 m n. m.), průseky v lesích, důlní díla.
Příhraniční oblasti měly pro stát vždy strategický význam. Zvláště Frýdlantsko a Liberecko na severu Čech tvořily „nárazníkovou zónu", neboť jizerskohorskými průsmyky do nitra Království českého pronikaly nepřátelské armády už od 15. století. Vedle husitského období se tu vojáci cizích států objevovali opakovaně během třicetileté války, zvláště po roce 1634, po smrti Albrechta z Valdštejna, který své severočeské statky v oblasti vévodství Frýdlantského chránil. Znovu sem přicházely vojenské jednotky v 18. století za válek o rakouské, resp. slezské dědictví v časech vlády Marie Terezie. Další vpády se uskutečnily za napoleonských válek v Evropě v roce 1813 a další roku 1866 během prusko-rakouské války. Výjimkou nebylo ani dvacáté století a jeho dva světové konflikty. Ne náhodou zvolily obdobné trasy svého vpádu do Československa také tanky pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968...
Reichenberg und Friedland. Zone 2 Kol. XII., (K. u. k. Militärgeographisches Institut, die Bezeichnung der Landkarte ist auf die Rückseite des Blattes geklebt), 1881, Lithografie, 1:75 000, 38x48 cm, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 57 353, KA - 33
Die in der unteren rechten Ecke mit der Jahreszahl 1881 datierte Landkarte des Gebiets um Friedland (Frýdlantsko) und Reichenberg (Liberecko) wurde für militärische Zwecke vom Militärgeographischen Institut in Wien herausgegeben. Dieses Institut beschäftigte sich in seinen Abteilungen mit der Kartierung, dem Fotografieren, der Kupferstichtechnik, dem Steindruck und zuletzt mit der Herausgabe von Landkarten.
Nach dem Jahre 1918 wurde die Landkarten des ehemaligen Königreichs Böhmen dem Militärgeographischen Institut in Prag aufgrund eines bilateralen Übereinkommens zwischen der Tschechoslowakei und Österreich übergeben.
Die sehr detaillierte Darstellung des Terrains, wobei erneut die Lehmann'schen Schraffierung zum Einsatz kam, gehört zu den Bestandteilen der letzten großen militärischen, der sog. Franz-Josef - Kartierung, in der Reihenfolge bereits die dritte kartografische Darstellung des Königreichs Böhmen im Rahmen der damaligen Donau-Monarchie. Im Westen und Norden grenzt das veranschaulichte Gebiet an Sachsen, im Norden und Nordosten an Preußen, das Königreich Böhmen wird lediglich im westlichen Teil in Richtung des Schluckenauer Ausläufers (Šluknovský výběžek) überschritten.
Die Landkarte vermerkt alle bedeutenden Daten: verschiedene Arten von Siedlungen, von Städten über Dörfer bis zu Ansiedelungen, Eisenbahnverbindungen, Straßen, Fußwege, Kreuzungen, Staatsgrenzen, Postämter, Kirchen, Gebirgsgipfel mit ihren Höhenpunkten bestimmt nach der Adria (Die Tafelfichte/ Smrk misst 1122 m ü. d. M.), Waldschneisen und Bergwerke.
Grenzgebiete waren für den Staat seit jeher von strategischer Bedeutung. Besonders die Gebiete Friedland (Frýdlantsko) und Reichenberg (Liberecko) in Nordböhmen schufen eine Art „Pufferzone", weil über die Pässe des Isergebirges bereits seit dem 15. Jahrhundert feindliche Armeen in das Königreich Böhmen eindrangen. Neben den Hussiten drangen vor allem während des Dreißigjährigen Krieges Soldaten fremder Staaten ein, besonders nach dem Tod von Albrecht von Waldstein im Jahre 1634. Albrecht von Waldstein schütze seine nordböhmischen Gutshöfe im Gebiet des Herzogtums Friedland. Erneut kam im 18. Jahrhundert während der Kriege um das österreichische bzw. schlesische Erbe unter Maria Theresia Militär in dieses Gebiet. Zu weiteren Einfällen kam es während der Napoleonischen Kriege in Europa im Jahre 1813 und später 1866 während des österreichisch-preußischen Krieges. Nicht einmal das 20. Jahrhundert mit seinen zwei Weltkriegen stellt eine Ausnahme dar. Es war kein Zufall, dass die Panzer der fünf Staaten des Warschauer Vertrages ähnliche Trassen bei der Okkupation der Tschechoslowakei im August 1968 wählten...