Karte des Böhmisch Leipa´er Kreises im östreichisc
03.07.2014
Karte des Böhmisch Leipa´er Kreises im östreichischen Kronlande Böhmen nach den besten und zuverlässigsten Quellen bearbeitet, vytvořil K. Steingruber, nedatováno (po 1848), vydali J. W. Pohlig, Litoměřice, Friedrich Kretzschmar, Praha, kolorovaná litografie, 42x57 cm, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 66 986, KA - 100
Mapa podle názvu představuje Kraj českolipský, zahrnuje však větší části bývalého Boleslavského a Litoměřického kraje. Ohraničují ho na západě Chabařovice (Karbitz), na jihozápadě Lovosice (Lobositz), na jihu Štětí (Wegstaedtl) a Kuřívody (Hühnerwasser), na jihovýchodě Liebenau (Hodkovice nad Mohelkou) a na východě Příchovice (Příchowitz). Sever ohraničují oba výběžky - Frýdlantský a Šluknovský. Kraj sousedí s Královstvím saským, pruským, s krajem Jičínským, Pražským a Chebským. Vzdálenosti se uvádějí po čtyřech mílích, každá má 4 000 vídeňských sáhů nebo coulů.
Mapová legenda obsahuje tucet vysvětlivek zkratek, podrobně a moderně rozlišuje krajská a pevnostní města a obce do 5 000 či nad 10 000 obyvatel, městyse, vsi s kostelem a bez něj, osady a samoty, eviduje farní kostely, kláštery, osaměle stojící kostely, obývané zámky a zříceniny hradů. Zajímá se o poplužní dvory, ovčíny, myslivny, obory, sklářské hutě, vysoké pece, železárny, valchy, cihelny, pily, papírny, mlýny vodní i větrné, rybníky, řeky i léčivé koupele. Rozlišuje hranice zemské, krajské, okresní, působnost zemských a okresních soudů i hejtmanství, uvádí poštovní stanice, císařské a zemské silnice, cesty pro pěší, železnice a jejich zastávky. Tabulka nabízí přehled politických správních úřadů Českolipského kraje, jeho plošnou výměru a počet obyvatel i jejich jazykové rozlišení. Geograficko-statistický přehled uvádí polohu a rozlohu kraje cifrou 72 čtverečních mil, což při počtu 541 852 duší činilo průměrně 7 525 osob na čtvereční míli. Rumbursko a Šluknovsko jako „průmyslové oblasti" tehdy s počtem 20 000 osob na čtvereční míli patřily k nejlidnatějším oblastem Evropy. „Tento kraj je velmi hornatý", praví vysvětlivky, což dokládá „Jeschken (Ještěn)" či Milešovka. Lidé jsou zaměstnáni v továrnách, živí se též zpracováním vlny a bavlny, kovů a výrobou skla. Obchod zprostředkovává jak lodní doprava po Labi, tak Státní severní dráha - železnice z Prahy do Drážďan.
Českolipský vydavatel Friedrich Kretzschmar připsal mapu Maxmilianu Obentrautovi (1795-1883), c. a k. ministerskému radovi, krajskému prezidentovi v Jičíně a předsedovi zemské komise pro vyvazování pozemků v Čechách po zrušení roboty v roce 1848.
Karte des Böhmisch Leipa´er Kreises im österreichischen Kronlande Böhmen nach den besten und zuverlässigsten Quellen bearbeitet, erstellt von K. Steingruber, undatiert (nach 1848), herausgegeben von J. W. Pohlig, Leitmeritz (Litoměřice), Friedrich Kretzschmar, Prag, kolorierte Lithografie, 42x57 cm, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 66 986, KA - 100
Wie die Bezeichnung bereits sagt, stellt diese Landkarte den Kreis Böhmisch Leipa (Kraj českolipský) dar, umfasst jedoch auch größere Teile des ehemaligen Kreises Bunzlau (Boleslavský kraj) und Leitmeritz (Litoměřický kraj). Im Westen wird er von Karbitz (Chabařovice), im Südwesten von Lobositz (Lovosice), im Süden von Wegstaedtl (Štětí) und Hühnerwasser (Kuřívody), im Südosten von Liebenau (Hodkovice nad Mohelkou) und im Osten von Příchowitz (Příchovice) begrenzt. Den Norden begrenzen die beiden Ausläufer- Schluckenauer und Freidländer Ausläufer (Frýdlantský a Šluknovský výběžek). Der Kreis grenzt an das Königreich Sachsen und Preußen sowie an die Kreise Jitschin (Jičín), Prag und Eger (Cheb). Die Entfernung wird nach vier Meilen angeführt, wobei jede Meile 4 000 Wiener Klaftern oder Zoll entspricht.
Die Landkartenlegende enthält ein Dutzend Erklärungen und Abkürzungen, unterscheidet detailliert und modern Kreisstädte und befestigte Städte, Gemeinden bis zu 5 000 und über 10 000 Bewohner, Marktflecken, Dörfer mit und ohne Kirche, Ansiedelungen und Weiler. Weiters werden Pfarrkirchen, Klöster, allein stehende Kirchen, bewohnte Schlösser und Burgruinen vermerkt. Markiert werden darüber hinaus ebenfalls Meierhöfe, Schäfereien, Forsthäuser, Gehege, Glashütten, Hochöfen, Eisenhütten, Walken, Ziegeleien, Sägemühlen, Papiermühlen, Wasser- und Windmühlen, Teiche, Flüsse und Heilbäder. Es wird zwischen Staats-, Kreis- und Bezirksgrenzen bzw. dem Tätigkeitsbereich der Landes- und Bezirksgerichte sowie der Bezirkshauptmannschaft unterschieden, darüber hinaus werden Postämter, Kaiser- und Länderstraßen, Fußwege, Eisenbahnstrecken und ihre Haltestellen angeführt. Die Tabelle bietet einen Überblick über politischen Verwaltungsbehörden des Kreises Böhmisch Leipa, über seine Flächenausdehnung, Bevölkerungszahl sowie seine sprachliche Aufteilung. Diese geografisch- statistische Übersicht gibt die Lage und Ausdehnung des Kreises mit der Zahl 72 Quadratmeilen an, was bei 541 852 Einwohnern durchschnittlich 7 525 Personen pro Quadratmeile entsprach. Die Gebiete Rumburg (Rumbursko) und Schluckenau (Šluknovsko) zählten als „Industriegebiete" mit einer Anzahl von damals 20 000 Personen pro Quadratmeile zu den bevölkerungsreichsten Gebieten Europas. „Dieser Kreis ist sehr gebirgig", verkündet die Zeichenerklärung, was die Berge Jeschken (Ještěd)" oder Milleschauer (Milešovka) belegen. Die Menschen sind in Fabriken beschäftigt, bestellen ihren Unterhalt durch die Verarbeitung von Wolle und Baumwolle, Metall und Glas. Als Handelswege diente der Schiffsverkehr auf der Elbe sowie die Staatliche Nordbahn - Eisenbahn von Prag und Dresden.
Der Herausgeber Friedrich Kretzschmar aus Böhmisch Leipa schrieb die Landkarte Maxmilian Obentraut (1795-1883), dem k. u. k. Ministerrat, Kreispräsident in Jitschin (Jičín) und Vorsitzendem der Länderkommission für die Aufhebung der Bindung von Grundstücken in Böhmen nach Abschaffung des Frondienstes im Jahre 1848, zu.