Spezial-Karte vom Kummergebirge, Josef Matouschek, kresba Richard Bienert, tisk bratři Stiepelové, vydali dědicové Paula Sollorse, Liberec 1929, 1:33 300, kolorovaná litografie
Kummergebirge - Hradčanské stěny či Polomené hory - se staly předmětem pečlivého kartografického zpracování Josefa Matouscheka (1867-1945). Autor, člen hlavního výboru Německého horského spolku Ještědského pohoří a Jizerských hor, vytvořil několik regionálních map, z nichž nejslavnější se věnuje Jizerským horám (1927). Také turistická mapa pro Ralskou pahorkatinu nese charakteristické znaky Matouschekovy práce - pečlivost a přesnost. Prostor vymezují Zahrádky (Neugarten) na západě, Česká Lípa (Böhmisch Leipa) na severozápadě, Zákupy (Reichstadt) a Kamenice (Kamnitz) na severu, vrch Ralsko (Roll) na severovýchodě a Kuřívody (Hühnerwasser) na jihovýchodě.
V pravém dolním rohu jsou ukázky odlišných typů písma pro města, vesnice, osady, povodí, hřbety, hory, údolí, rokle, skály. Turisté nejvíc mohli ocenit poznámky o křížích, stromech se svatými obrázky, pomnících, hřbitovech, myslivnách, kaplích, kostelech, mlýnech, pramenité vodě, zříceninách, kamenolomech i rozcestnících. Autor pečlivě rozlišoval mezi silnicí, udržovanou a neudržovanou cestou, voznicí, cestou pro pěší. Objevují se železnice a silnice pro autobusy. Chodec musí dbát na ploty obor, bažiny, louky i lesy, protože ne všechny cesty byly přístupné, resp. nesměly se používat. I na to Josef Matouschek upozornil. Zelenými stromky značené plochy představují souvislé zalesnění. Modrá znamená řeky a potoky, stejně jako velké rybníky: Novozámecký (Herrnser Teich), Máchovo jezero (Gross Teich) a Břehyňský rybník (Heide Teich) či Poselský rybník (Posel Teich).
Přes to, že mapa vznikla v moderní době, využívá pro znázornění terénu ještě metodu Lehmannova šrafování místo vrstevnic. Vrcholy jsou však kótovány - s drobnými odchylkami proti modernímu měření (např. Bezděz/Bösig má v mapě místo současných 604 m n. m. o jeden metr navíc). Smysl pro detail se uplatnil i ve značení zříceniny královského hradu Bezděz, kde vidíme zakreslenou i Křížovou cestu a na Malém Bezdězu „švédské šance". Matouschekova mapa je o to cennější, že zachycuje prostor, který v druhé půli 20. století zčásti zničila průmyslová činnost a navíc byl vylidněný po roce 1945 tak, že řada menších obcí a usedlostí zanikla.
Spezial-Karte vom Kummergebirge, Josef Matouschek, Zeichnung Richard Bienert, Druck Gebrüder Stiepel, herausgegeben von den Erben von Paul Sollors, Reichenberg (Liberec) 1929, 1:33 300, kolorierte Lithografie
Das Kummergebirge (Hradčanské stěny oder Polomené hory) wurden zum Gegenstand einer gründlichen kartografischen Bearbeitung durch Josef Matouschek (1867-1945). Der Autor, Mitglied des Hauptausschusses des Deutschen Bergvereins des Jeschken- und des Isergebirges, erstellte einige regionale Karten, von denen sich die berühmteste dem Isergebirge widmet (1927). Auch eine Wanderkarte für den Rollberger Hügelland (Ralská pahorkatina) trägt charakteristische Zeichen, die auch auf Matouscheks Arbeit hindeuten, nämlich Gründlichkeit und Genauigkeit. Der Raum wird eingegrenzt von den Ortschaften Neugarten (Zahrádky) im Westen, Böhmisch Leipa (Česká Lípa) im Nordwesten, Reichstadt (Zákupy) und Kamnitz (Kamenice) im Norden, der Rollberg (Ralsko) im Nordosten und Hühnerwasser (Kuřivody) im Südosten.
In der rechten unteren Ecke sind anschauliche Beispiele verschiedener Schrifttypen für Städte, Dörfer, Ansiedlungen, Wassergebiete, Kämme, Berge, Täler, Schluchten und Felsen. Für die Touristen von Interesse sind die Bemerkungen über Kreuze, Bäume mit Heiligenbildern, Denkmäler, Friedhöfe, Forsthäuser, Kapellen, Kirchen, Mühlen, Quellwasser, Ruinen, Steinbrüche und Wegweiser. Der Autor unterscheidet sorgfältig zwischen Landstraßen, instand gehaltenen und nicht instand gehaltenen Wegen, Fahrbahnen und Fußgängerwegen. Es scheinen Eisenbahnlinien und Straßen für Autobusse auf. Der Fußgänger musste auf die Umzäunung von Gehegen, auf Moore, Wiesen und Wälder achten, da nicht alle Wege frei zugänglich waren oder nicht benutzt werden durften. Auch darauf wies Matouschek hin. Mit grünen Bäumen gekennzeichnete Flächen stellen zusammenhängende Waldgebiete dar. Blau steht für Flüsse und Bäche sowie große Teiche: Novozámecký (Herrnser Teich), Máchovo jezero (Hirschberger Großteich) a Břehyňský rybník (Heideteich) oder Poselský rybník (Posel-Teich).
Obschon die Karte in moderner Zeit entstand, verwendet sie zur Veranschaulichung des Terrains noch die Lehmann'sche Schraffierung anstelle von Höhenlinien. Die Gipfel sind jedoch kotiert - mit kleinen Abweichungen gegenüber der modernen Messung (z. B. der Berg Bösig/ Bezděz ist auf der Karte statt der eigentlichen 604 m ü. M. mit einem Meter ausgewiesen). Der Sinn fürs Detail kam auch bei der Markierung der Ruine der königlichen Burg Bösig/ Bezděz zur Geltung. Dort sehen wir auch den Kreuzweg eingezeichnet und auf dem Kleinen Bösig die „Schwedenschanze". Matouscheks Karte ist umso wertvoller, als sie einen Raum erfasst, der in der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts zum Teil von Industrieaktivitäten vernichtet und darüber hinaus nach dem Jahr 1945 entvölkert wurde, so dass eine kleinerer Gemeinden und Gehöfte untergingen.
